Jak jste si mnozí mohli všimnout, jel se tuto sobotu již 17. ročník tohoto již kultovního vytrvalostního závodu 12-ti hodinovka v Blansku.
Pokusím se během několika dní napsat poznatky a podělit se o zkušenosti v tomto klání, o přípravě, použité technice i taktice
Kdo bude mít chuť, může se juknout na stránky pořádajícího klubu RC Blansko, kde naleznete propozice i výsledky letošního i předchozích ročníků.
Krátká a pěkná je reportáž na master.cz
To je pro tuto chvilku vše, půjde-li to, odpovím na všechny dotazy co a jak se na takovém závodě děje
Na úvod trochu z historie, team KIKA Liberec se účastnil již 10 krát a to ve složení Jarda, Míra, Jirka a Béďa. Tentokrát, ale došlo k malé změně v teamu a to z několika důvodů. Jirka proto, že prej už na to nevidí a Béďa si poranil ruku, proto Jarda s Mírou sáhli do kádrové reservy Tomáše a Pavla. Ti se s teamem KIKA účastnili 24-hodinovky ve Rtyni, kde KIKA obsadila pěkné čtvrté místo.
Podvozek, se kterým jsme jeli, byl letitý Xray X10 link, který má již několik vytrvalostních závodů za sebou a úpravy na něm použité se osvědčili a proto byla příprava poměrně jednoduchá. Proběhla kontrola podvozku, výměna ložisek, výměna pružinek na přední nápravě, výměna konektorů, výměna olejové náplně tlumičů a hlavně příprava dvou kuličkových diferenciálů. Vlastně na to nejdůležitější jsem zapomněl, a to nastříkat novou karoserii Porsche a naimpregnovat elektroniku NANO sprejem.
A tím jsem trochu odkryl, s jakou technikou jsme závod absolvovali.
Podvozek: XRAY X10 link v úpravě KIKA Liberec
Motor: LRP X20 21,5
Servo: SAVOX SH-1257MG
Regulátor: TSKY 120A (soft Hobbywing stock)
RC souprava: SANVA MX-V
Baterie: 1x LRP 7000mAh, 1x EZ POWER 7200mAh, 3x HRB 6000mAh
Karoserie: Porsche
Pneumatiky: různé
Závod se sice jede v sobotu od 12:00 do 24:00, ale testovat se začíná již od pátečního rána, někteří začínají i dříve. Je nutné zjistit, zda je správně převodový poměr s nastavením regulátoru, aby celková rychlost byla v úměře spotřeby energie baterií. Náš odhad byl 20 min. jízdy do výměny baterie a řidiče, jelikož se podmínky na dráze během dne mění, byl tento interval ve finále 25-35 minut. Jak jsem zmínil, během dne se mění jízdní podmínky, tak je nutné nalézt ty správné pneumatiky. Předpověď nevěštila nic zákeřného a podmínky v pátek měly být podobné tím sobotním. Tak se hledaly jedny pneu na horko, kdy asfalt dosahoval teplot kolem 40C° a na chladnější večerní období, kdy šli teploty pod 25C°. A hlavně jezdit a jezdit, aby si řidič načetl trať a sžil se s podvozkem, který má náhon na zadní nápravu (páč to někdo umí a někdo ne ).
Ani jsme se nestačili rozkoukat a bylo tu sobotní ráno, počasí o něco málo chladnější než den předchozí, tak honem rychle na dráhu a vypilovat styl, ověřit stav a funkci všech komponentů. A hlavně stanovit pořadí pilotů v závodě, v našem podání to byl Jarda, Pavel, Tomáš a Míra. Před dvanáctou ještě proběhl test startu a poslední mimozávodní svezení.
Baterie do vysílačky, do auta a hurá na start. S odbitím dvanácté se startovní pole dalo do pohybu a mi, s napětím sledovali, jak náš speciál polyká první metry dráhy. Nutno podotknout, že do závodu jsme šli s předsevzetím hlavně dojet. S pokračujícím časem se situace stabilizovala a náš speciál kroužili na pro nás neuvěřitelném třetím místě se ztrátou 20 kol na třetího a náskokem 19 kol na nejbližšího soupeře. Tato idylka však netrvala moc dlouho, soupeři se nám vzdalovali a v 633 kole přišel první problém :-/( . Auto se začalo smýkat, tak co s tím. Výměna diferenciálu, zalepení pneumatik a náskok byl ten tam. I když jsme se propadli pořadím na sedmé místo, v teamu panoval klid, vždyť konec byl ještě velmi daleko.
Dále jsme kroužili a prokousávali se pořadím, po nějaké době se náš team usídlil na čtvrté pozici. Zde by bylo nudné popisovat, jak jsme jeli a jeli, sledovali počínání jiných teamů. Blížil se večer, dráha pomalu chladla a konečně došlo na výměnu pneumatik. Na tento okamžik jsem se všichni těšili, jelikož slibovala změnu k lepšímu. A tak se i stalo, auto najednou jakoby ožilo, drželo v zatáčkách na výjezdech, no prostě paráda. Jak Tomáš řekl: „zase mě to ježdění začalo bavit“. Opravdu to byla radost řídit a my jsme začali pomalu stahovat náskok na před námi jedoucí teamem. Kolem desáté večer přišel Míra s návrhem: „musíme zrychlit“, to znamenalo, že se na pozicích jezdců budou střídat jen Jarda, Pavel a Tomáš. A jestli jsme chtěli zaútočit na třetí pozici, muselo se něco stát. Odstup byl stále kolem 20-ti kol a na to něco s tím udělat, byl nejvyšší čas.
Výsledek se dostavil, pomalu, ale jistě jsme se k soupeři blížili, když se od podvozku v zatáčce na nájezd na rovinu, začali objevovat jiskry. Tempo bylo dobré a tomu odpovídající časy, tak nebylo nutné jet rovnou do depa. Podvozek trochu zlobil, hlavně na konci rovinky, kdy po odstavení plynu jel doleva a při přidání plynu zas trochu doprava, ale časy na kolo byly stále dobré. Tímto bych se rád omluvil jednomu teamu, který ode mne dostal ránu zezadu v té zatáčce po rovince, kluci udělali trochu místa vyjetím většího oblouku, jel jsem vnitřkem, ale po přidání plynu se auto rozhodlo jet rovně a tam byli právě oni. Při následné výměně baterie a střídání stráží na tribuně, což bylo v 2015-tém kole, jsme s údivem zjistili, že na držáku motoru nejsou žádné šroubky a na protější straně byl jeden povolený, do dnes nechápu, jak se s tím dalo jet, když nám zadní náprava plandala. A co, rychle najít šroubky, zalepit, zašroubovat a hurá na dráhu. Bylo divné, že auto najednou lehce zatáčelo doprava, ale na hledání řešení nebyl čas a museli jsme dohánět ztracený čas opravou. Až v pondělí jsem si všiml, že jsme v zápalu boje, zapomněli na podložku mezi zadním platem a držákem motoru. Tím byla zadní náprava stále vychýlena a tlačila auto do strany.
Chybějící podložka, zůstala někde v Blansku
Ano, nabrali jsme ztrátu, ale to nás neodradilo. Vidina bedny v podobě třetího místa nás hnala vpřed, ale bylo nutné zas něco udělat. V našem případě to byl lišácký kousek Jardy asi ve čtvrt na dvanáct, „dáme nejsilnější baterku, ta 45 minut vydrží, necháme Tomáše oddychnout a on to pak dojede“. Na tribunu skočil Jarda a jel deset minut, aby si Tomáš trochu odpočinul. Pak Tomáš nasadil k smrtícímu finiši. Jak to ten kluk dokáže nevím, jelikož asi čtyři roky nedržel v ruce vysílačku, ale jel jak s koudelí u pr…. Byla kola, kdy byl nejrychlejší na trati, všichni koukali, jak stahuje náskok a veze nás na třetí místo. Otázkou bylo, jak dlouho vydrží baterie, Tomáš a technika. Soupeři museli na výměnu baterie a ještě se pokusili o zvrat, ale na Tomášovo tempo neměli. Asi 15 minut před koncem, museli znovu do depa, tentokrát se povolil šroubek z podvozku a dřel o dráhu. Tím jejich naděje zhasla a my se řítili do cíle na třetím místě. A naše baterie? Ta těch 45 minut nedala a museli jsme ji měnit pět minut před koncem závodu, ale v tu chvíli jsme již měli dostatečný náskok a bednu v kapse.
Vivat KIKA Liberec
Dušanovi dík, za pěknou fotku
Naposledy upravil(a) 3p0 dne čtv črc 14, 2016 10:14 am, celkem upraveno 1 x.
Pěkný reportík,hlavně fotka,jak je 3p0 vysmátej jak lečo u bedny,jak se povedlo záškodnictví u ostatních týmů
Z fotek po závodu mně dostalo to množství gumy z pneu na podvozku a pěkně rozšklebená pneu.
Pěkný
"Pokud můžu,pomůžu.Ale nervy mam jen jedny"
Skype jirkacbx
AX potvora
Každý člověk má nárok na den blbec
Takhle dopadli gumy snad všech týmů. A byl to těžký závod, a jestli někdo řekne že je to vytrvalostí tak je zralý na pěst. S vytrvalostí to nemá nic společného.
Tohle je SPRINT na 12h kde se každá vteřina počítá.
A závody umí být někdy hodně kruté .... přes 11:30 hodiny jsme jeli na třetím místě s minimálním náskokem na Kiku. největší náskok byl co jsem viděl asi 5 minut což bylo cca 20 kol jinak to bylo okolo 3 minut rozestup. Bohužel v poslední fázi závodu nám přestalo fungovat auto(asi kuličkový dif) a bylo pár povolených šroubků na platě, což dělalo hodně velkou neplechu a auto se skoro nedalo řídit
